Roman Cardal: ÚVODNÍ SLOVO SETKÁNÍ

Scházíme se dnes ke svatováclavskému tématu, symbolicky 6. září, v den, kdy slaví svátek Boleslav. O vzájemném vztahu obou bratří, kteří v našich dějinách tvoří dvě strany téže mince, bude ještě dnešní večer řeč později.

Shromáždili jsme se na tomto místě, protože nám leží na srdci česká státnost, respektive její obnova.

Před čtyřmi lety jsme oslavili stoleté výročí vzniku Československé republiky. Od roku 1918 začali Češi a Slováci žít v samostatném státě. Avšak po krátkých dvaceti letech samostatné státní existence jsme byli zrazeni, obsazeni cizí mocností a němečtí okupanti s naší budoucností již nepočítali. V této těžké době se prokázalo, jak obrovsky silné je opravdové vlastenectví. Více než 360.000 Čechů kvůli němu zaplatilo svým životem. Navzdory plánům nacistů se český národ nepodařilo vyhladit a po roce 1945 naše zem s nadějí vstoupila do nové fáze svých dějin. Tato naděje však byla brzy zmařena. Režim nastolený po roce 1948 si mnozí z nás ještě pamatují.

Když přišel rok 1989, svitla našemu národu nová naděje. Kdo z nás tento přechod zažil, může dosvědčit, že se mnoho důležitých věcí v našich životech změnilo opravdu k lepšímu. Měli jsme představu, že spojením se západním světem se vyřeší všechny naše problémy a že nás čekají jen příjemné věci, že se jeho svoboda a ekonomická prosperita rozšíří i k nám. S odstupem je vidět, že západní svět zasažený neomarxismem a tzv. progresivismem nás vrací do témat, která se nám rokem 1989 zdálo uzavřena, že se objevují staronové hrozby a že o naši spokojenou budoucnost budeme opět muset zápolit.

Stát a státnost nejsou jedno a to samé. Státu přísluší státnost v případě, kdy dokáže bez podléhání cizí moci a cizím zájmům suverénně rozhodovat (vůlí, která se rodí) na svém území, je subjektem mezinárodního práva a může vstupovat dle vlastního rozhodnutí do vztahů s dalšími státy. V opačném případě sice může existovat jako formálně uznávaný stát, ale kvalita státnosti mu schází. Můžeme mít stát a nemít státnost nebo naopak nemít stát, ale mít povědomí o své státnosti tak, jak jsme to vnímali v celé dlouhé pobělohorské době.

Stát je jediná instituce, která má legitimní nástroje, jak pomoci občanům překonat obtíže ve složité celospolečenské situaci a také garantovat jejich práva a svobody.

V současném turbulentním světě, kdy se mění globální politická situace, přestávají být nadnárodní struktury funkční tak, jak to předpověděl Henry Kissinger v dubnu 2020 ve svém článku ve Wall Street Journal, věnovaném neodvratné změně světového řádu a obnově opevněného města jako stavební jednotce.

Ukazuje se, že jediným řešením jak řešit problémy, které současná světová situace přináší, je obnova národního státu jako instituce.

Státnost má mnoho aspektů; průvodním jevem ztráty vlastní schopnosti rozhodovat (tedy uplatňovat svoji státnost) je nahrazení skutečných elit pseudoelitami (tzv. celebritami).

Nejde o náhodný jev, ale naopak o cílené uchopení řízení z nadnárodní úrovně. Členy skutečné elity jsou lidé, kteří jsou nejen odborníky ve svém oboru, ale mají zároveň schopnost konceptuálně myslet a zejména organizovat činnost technických (odborných) kádrů ve směru realizace konceptu rozvoje dané země. Obnova státnosti tak přímo souvisí s obnovou skutečných národních elit.

Naše Společnost pro Svatováclavská studia, která je hostitelem této akce, sídlí zde ve Strahovském klášteře, v historickém sídle české vzdělanosti se znamenitou knihovnou. Společnost vznikla v roce 2019, symbolicky v den 1090. svatováclavského výročí, s cílem uchovat svatováclavskou duchovní a kulturní tradici ve vztahu k tisícileté tradici české státnosti.

Jedním z jejích cílů je pomoci vybudovat instituci s názvem Svatováclavská studia - Ústav české státnosti a podporovat její dlouhodobou činnost a rozvoj; o této instituce bude také dnes řeč později.

Svatováclavská společnost již dnes, za pomoci desítek českých odborníků, z nichž mnozí sedí v tomto sále, systematicky vydává odborné sborníky k definovaným oblastem, které jsou pro téma české státnosti zásadní.

Celkem jsme takto definovali 12 základních témat ve čtyřech oblastech: společensko-vědní, státoprávní a globálně-politické, národohospodářské a v oblasti duchovního a hmotného dědictví. Čtyři již vydané sborníky jste všichni obdrželi při dnešní příležitosti a každý si je může zdarma stáhnout na našich webových stránkách.

Dnes se pokusíme pojmenovat téma české státnosti z různých úhlů pohledu nikoliv jako artefakt minulosti, ale naopak jako nezbytný předpoklad budoucnosti na cestě k formulování vlastních cílů rozvoje naší země.